|
|
Způsoby nakládání s radioaktivními odpady v ČR a ve světě
Polák, Luboš ; Šen, Hugo (oponent) ; Nerud, Pavel (vedoucí práce)
Způsobů nakládání s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivními odpady je celá řada. Cílem této práce bylo shrnout přístup České republiky a ostatních významných zemí k této problematice. Nejprve je uvedena klasifikace radioaktivních odpadů dle různých kritérií. Následně je definován a popsán palivový cyklus, jakožto největší producent všech druhů radioaktivních odpadů. Poté je rozebrán přístup České republiky k nakládání se všemi druhy radioaktivních odpadů a postoj k hlubinnému úložišti. Na závěr jsou uvedeny některé, v tomto směru, významné země a jejich přístup k vyhořelému jadernému palivu, radioaktivním odpadům a způsobu jejich konečného uložení.
|
|
| |
|
|
Jaderná elektrárna je zelený zdroj energie
Hynčica, Martin ; Vágner, Jiří (oponent) ; Vágner, Jiří (oponent) ; Matal, Oldřich (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá jadernou energetikou a jejím vlivem na životní prostředí. V práci je popsán aktuální stav energetiky v ČR, zvláště energetiky jaderné a její výhledy do budoucna. Práce se zabývá nakládáním s odpady produkovanými jadernou elektrárnou a vyhořelým jaderným palivem. Autor se zabývá porovnáním jaderné elektrárny s ostatními zdroji elektrické energie, které jsou provozovány a s jejichž zastoupením v energetickém mixu se počítá i v budoucnu. Zaměřuje se nejen na zdroje využívající fosilní paliva, ale i obnovitelné zdroje energie. Tyto výrobny elektrické energie autor porovnává z pohledu produkovaných odpadů na jednotku vyrobené energie, nároků na zastavěný prostor, bezpečnostních ukazatelů, ekonomických ukazatelů a dalších vlastností vybraných zdrojů.
|
|
|
Přenos tepla v úložném obalovém souboru a jeho vliv na okolí
Marcell, Jan ; Slovák, Jiří (oponent) ; Matal, Oldřich (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je řešení problematiky týkající se přestupu tepla v úložném obalovém souboru pro vyhořelé jaderné palivo. V první části jsou zhodnoceny způsoby koncepčního řešení úložných obalových souborů jednotlivých států. Na základě tohoto byla pro výpočet zjednodušeného modelu vybrána varianta uvažovaného projektu hlubinného úložiště v České republice. Druhou částí je výpočtové řešení, které bylo rozděleno na dvě části. Ta první se týká výpočtu přestupu tepla v úložném obalovém souboru a je provedena analytickou metodou. V části druhé je výpočet koncipován numerickým modelem. Tímto způsobem je analyzována oblast v blízkém okolí tohoto modelu úložného obalového souboru. Poslední část této práce se týká navržení ukládacích roztečí mezi úložnými obalovými soubory a také optimální umístění v podzemní části hlubinného úložiště.
|
|
|
Analýza zdrojového členu vyhořelého jaderného paliva JE Dukovany pro hlubinné úložiště s uvažováním variant LTO
Penzinger, Pavel ; ČEZ,, Ondřej Zlámal, (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá analyzováním zdrojového členu vyhořelého jaderného paliva Jaderné elektrárny Dukovany za účelem stanovení návrhů předávání vyhořelého jaderného paliva do hlubinného úložiště v České republice. Pro uvedení čtenáře do problematiky jsou stručně popsány hlavní aspekty, mezi které spadá například vývoj jaderného paliva využívaného v historii Jaderné elektrárny Dukovany. Tyto aspekty ovlivňují samotný návrh finálního harmonogramu. Jedním z významných dílčích úkolů je zpracování odhadu budoucího sortimentu vyhořelého jaderného paliva, který je postaven na současných představách společnosti ČEZ, a.s. o budoucím směřování palivového cyklu na jaderné elektrárně Dukovany. Pro účely této práce jsou klíčová data v podobě časových závislostí aktivit a vývinu zbytkového tepla v jednotlivých palivových souborech. Tato data jsou vypočítána k tomu určeným softwarem PAL440_R4 na základě zpracovaných odhadů sortimentu vyhořelého jaderného paliva. Vypočtená data jsou následně upravována a tříděna pomocí programu MS excel. Pro úplnost jsou pro vybrané scénáře také uvedeny charakteristické hodnoty a průběhy časových závislostí aktivity a vývinu zbytkového tepla u palivových souborů. Výsledné harmonogramy předávání vyhořelého jaderného paliva do hlubinného úložiště jsou zpracovány ve více variantách a je odůvodněno jejich zvolení a možnosti využití. Pro názornost jsou důležité parametry uvedeny ve formě tabulek a grafů.
|
|
|
Studium vzájemné interakce inženýrských bariér hlubinných úložišť vyhořelého jaderného paliva a radioaktivních odpadů
Podojil, Adam ; Jelínek, Emil (vedoucí práce) ; Kozlovcev, Petr (oponent)
Práce popisuje jednotlivé druhy radioaktivních odpadů (RAO), představuje klasifikaci používanou v České republice (klasifikace RAO není unifikována, ale liší se podle potřeb dané oblasti, pro kterou je vytvořena). Trend v ukládání RAO v posledních letech směřuje k výstavbě hlubinných úložišť v geologických formacích k tomu vhodných. Nejinak je tomu i v České republice, kde je plánováno vybudovat úložiště v granitických horninách podobně jako ve švédském modelu KBS-3V/KBS-3H. Tento model je založen na multibariérovém systému, který slouží k zadržení radionuklidů mimo životní prostředí alespoň po dobu 100 000 let. Systém se skládá z inženýrských bariér (forma odpadu, úložný obalový soubor, bentonit a cement) a z přírodní bariéry (horninové prostředí v okolí hlubinného úložiště (blízká pole, vzdálená pole)). Studium interakcí jednotlivých bariér je významným faktorem ve vývoji vhodných podob výsledných úložišť. Zejména interakce na rozhraních bentonit-korozní produkty kontejnerů a bentonit-cement jsou důležité z hlediska funkčnosti bariér v průběhu času. V dlouhodobém měřítku dochází k mnoha změnám ve vlastnostech jednotlivých interagujících bariér. Na rozhrání bentonit-ocelový plášť kontejneru při postupující korozi dochází ke vzniku sekundárních minerálů (magnetit, siderit, chukanovit,...
|
|
| |
|
|
Informovanost obyvatelstva v otázkách souvisejících s úložištěm jaderného odpadu
HÁKOVÁ, Veronika
Diplomová práce byla zpracována na téma informovanosti obyvatelstva v otázkách souvisejících s úložištěm jaderného odpadu. Problematika nakládání s jaderným odpadem je v současné době aktuální a stále více diskutována. Především ve spojitosti s hledáním nové lokality pro vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu a vyhořelého jaderného paliva. Cílem práce bylo, zjistit úroveň znalostí obyvatelstva v oblasti jaderného odpadu, nakládání s ním, dále znalosti o současných úložištích jaderného odpadu a zamýšleného hlubinného úložiště radioaktivního odpadu a vyhořelého jaderného paliva a v neposlední řadě také znalosti o ionizujícím záření. Následně porovnat úroveň znalostí obyvatel žijících v jedné z lokalit zamýšleného hlubinného úložiště (lokalita Čihadlo) a obyvatel žijících mimo tuto lokalitu. Byly stanoveny hypotézy, a sice: "Úroveň znalostí v otázkách souvisejících s úložištěm jaderného odpadu a vyhořelého jaderného paliva bude u obyvatel žijících v lokalitě Čihadlo statisticky významně vyšší než u obyvatel žijících mimo tuto lokalitu," a "Znalosti v otázkách souvisejících s úložištěm jaderného odpadu a vyhořelého jaderného paliva budou u obou skupin dosahovat alespoň 70 %." K dosažení stanovených cílů a ověření hypotéz bylo provedeno dotazníkové šetření. Výsledky byly vyhodnoceny pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky. Dotazník tvořilo 20 otázek a z každé lokality se zapojilo 100 respondentů. Byla potvrzena hypotéza, že úroveň znalostí u obyvatel žijících v lokalitě Čihadlo je statisticky významně vyšší. Znalosti v otázkách souvisejících s úložištěm jaderného odpadu a vyhořelého jaderného paliva dosahovaly alespoň 70 % u všech respondentů pouze v některých otázkách. V diplomové práci vznikl obraz úrovně znalostí obyvatel o jaderném odpadu, nakládání s ním a o ukládání jaderného odpadu. Získané výsledky by mohly být využity jako jeden z podkladů v procesu výběru lokality pro vybudování hlubinného úložiště.
|
|
|
Analýza zdrojového členu vyhořelého jaderného paliva JE Dukovany pro hlubinné úložiště s uvažováním variant LTO
Penzinger, Pavel ; ČEZ,, Ondřej Zlámal, (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá analyzováním zdrojového členu vyhořelého jaderného paliva Jaderné elektrárny Dukovany za účelem stanovení návrhů předávání vyhořelého jaderného paliva do hlubinného úložiště v České republice. Pro uvedení čtenáře do problematiky jsou stručně popsány hlavní aspekty, mezi které spadá například vývoj jaderného paliva využívaného v historii Jaderné elektrárny Dukovany. Tyto aspekty ovlivňují samotný návrh finálního harmonogramu. Jedním z významných dílčích úkolů je zpracování odhadu budoucího sortimentu vyhořelého jaderného paliva, který je postaven na současných představách společnosti ČEZ, a.s. o budoucím směřování palivového cyklu na jaderné elektrárně Dukovany. Pro účely této práce jsou klíčová data v podobě časových závislostí aktivit a vývinu zbytkového tepla v jednotlivých palivových souborech. Tato data jsou vypočítána k tomu určeným softwarem PAL440_R4 na základě zpracovaných odhadů sortimentu vyhořelého jaderného paliva. Vypočtená data jsou následně upravována a tříděna pomocí programu MS excel. Pro úplnost jsou pro vybrané scénáře také uvedeny charakteristické hodnoty a průběhy časových závislostí aktivity a vývinu zbytkového tepla u palivových souborů. Výsledné harmonogramy předávání vyhořelého jaderného paliva do hlubinného úložiště jsou zpracovány ve více variantách a je odůvodněno jejich zvolení a možnosti využití. Pro názornost jsou důležité parametry uvedeny ve formě tabulek a grafů.
|
|
|
Hlubinné úložiště jaderného odpadu v právu
Kasl, Jakub ; Humlíčková, Petra (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Tématem diplomové práce je hlubinné úložiště jaderného odpadu v právu. S výjimkou dlouhodobého skladování představuje hlubinné úložiště jaderného odpadu v současnosti jediné technologicky zvládnuté řešení, jak naložit s narůstajícím objemem vysokoaktivních radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva. Příprava i samotná výstavba hlubinného úložiště však s sebou přináší celou řadu problémů a výzev, a to jak z hlediska technologického, tak i z hlediska náležité právní úpravy. Diplomová práce si dává za cíl popsat současnou právní úpravu nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem na území České republiky a to zejména se zaměřením na projekt přípravy a výstavby hlubinného úložiště jaderného odpadu. Krok za krokem je popsán postup, který Českou republiku souvislosti s výstavbou hlubinného úložiště čeká. V rámci tohoto popisu je zhodnocena stávající právní úpravu a jsou identifikována její problematická místa. Následně se autor zamýšlí nad příčinami těchto problémů a navrhuje jejich řešení.
|
host ::
RSS.